Jak krmit koně v zimě

Koně jsou zvířata otužilá, bez potíží snese i velmi drsné zimní podmínky. A to díky procesu, který probíhá v jejich trávicím traktu, a který se nazývá fermentace. Při tomto procesu je vláknina trávena střevními mikroorganismy. Spolu s tím se uvolňuje i značné množství tepla, kterým se kůň zahřívá ´zevnitř ´. A tím se dostáváme k tomu hlavnímu. Nemá-li být, jednoduše řečeno, koni v zimě zima, i když třeba venku mrzne, až praští, potřebuje mít k dispozici dostatek vlákniny.

Hlavním zdrojem vlákniny je samozřejmě seno. To v zimě tvoří základní složku koňského menu. Ale není seno jako seno. Některé může být horší, některé lepší. Koním by pochopitelně mělo být podáváno jen kvalitní luční seno v dostatečném množství. Co je to ale dostatečné množství?

Spotřeba sena v zimě je u každého koně samozřejmě individuální. Záleží na jeho kondici, výživovém stavu, zda pracuje či nikoliv, způsobu ustájení a taky samozřejmě na teplotních podmínkách.

Co se týká teplotních podmínek, je u každého koně důležitý ukazatel zvaný ´kritická teplota´. Co je kritická teplota? To je taková teplota, při níž kůň začne spotřebovávat pro své zahřátí energii navíc. A tuto energii získá z krmiva, tedy především ze sena. I tato kritická teplota je samozřejmě u každého koně jiná. Důležitou roli zde hraje kvalita srsti či tukové zásoby, u kvalitně osrstěného koně a dobře osvaleného koně to může být třeba i - 9°C.

Uvádí se, že za každých 5 °C pod kritickou teplotou, je třeba dát koni o 15 až 20% krmiva víc, aby se mohl dostatečně zahřát. To se samozřejmě týká i těch koní, kteří v zimě nepracují, a tedy dostávají menší krmné dávky. To že nepracují, neznamená, že se nepotřebují zahřát.

Nejjednodušším způsobem jak koni zajistit ´dostatek tepla´ je tedy zvýšení krmné dávky sena, anebo, je-li to možné, rovnou mu umožnit neustálý přístup k senu.

Zdrojem vlákniny nemusí být jen seno, i když to samozřejmě zůstává hlavní složkou krmné dávky. Koni se může podávat senáž, tedy kvalitní senáž. Jako doplňkový zdroj vlákniny může posloužit i krmná sláma, která je ale hůře stravitelná než seno.

Dobře stravitelnou vlákninu obsahují i řepné řízky a pak samozřejmě oves, který je pro koně, samozřejmě v rozumném množství, ideální.

Mluvíme-li o krmení koní v zimě, nesmíme zapomínat na vodu. V zimě zdánlivě paradoxně spotřebují koně víc vody než v létě, kdy mohou spásat zelenou trávu. Naproti tomu v zimě zkrmí kvůli výrobě tepla velká kvanta sušiny, a proto více pijí.

Voda nemá být pokud možno studená. Koně raději, mohou-li si vybrat, pijí vodu vlažnou. Při nedostatečném příjmu vody hrozí koni zácpa, proto i voda musí být koni podávána několikrát denně.

Abychom to celé na závěr shrnuli, kvalitně a dostatečně krmený - což ovšem neznamená překrmovaný - kůň snese zimu bez problémů.